kovářské kladivo

Diskuse a řešení kovářských problémů.

kovářské kladivo

Příspěvekod kokava » sob 24. zář 2011 21:49:04

Zdravím všechny a prosím o odpověď na následující: Jaký je rozdíl mezi kovářským a zámečnickým kladivem.
Nikde to nemohu najít a kladivo 1,5kg zámečnické mi připadá na obrázku skoro stejné jako kovářské , jenom že to zámečnické stojí 150 Kč a kovářské 1500 Kč. Nešlo by to zámečnické na kovářské upravit ?

Děkuji a s pozdravem: TEMENO
kokava
 
Příspěvky: 1
Registrován: sob 24. zář 2011 21:24:52

Re: kovářské kladivo

Příspěvekod Hanton » stř 05. říj 2011 11:07:49

Vážený příteli - TEMENO (?)
na váš dotaz na rozdíl mezi kladivem zámečnickým a kovářským se mohu pokusit odpovědět, ale nečiním si žádné nároky na úplnou správnost odpovědi. Zejména také proto, že názorů na vhodnost kladiva pro kování, ať už z hlediska použitého materiálu, ale zejména tvaru je velké množství. Je tedy tento příspěvek jen mým soukromým názorem.
Zámečnická kladiva byla obvykle vyráběna z uhlíkové oceli ČSN 12050, někdy také ČSN 12060, případně ocelí s podobným složením ve tř. 19 - uhlíkové nástrojové oceli. Zda jsou ze stejných, nebo podobných materiálů vyráběna také kladiva dovážená dnes do ČR za všech koutů světa nevím. Tyto oceli jsou s poměrně vysokým obsahem C (0,45; 0,55 %), jsou dobře zpracovatelné a velmi dobře kalitelné a prokalitelné. To znamená, že vyrobená kladiva jsou tvrdá (výrobce běžně neuvádí hodnoty tvrdosti) a pro zámečnickou práci určitě vhodná. Nevýhodou je, že takové kladivo na pracovní ploše při používání stále zpevňuje a jeho tvrdost stoupá (podobný efekt jako při zpevňování ozubených kol kuličkováním). Pokud kladivo používá zámečník, například k několika úderům za den, je vše v pořádku. Pokud takové kladivo používá kovář - několik hodin denně, je situace horší. Namáhaná plocha a hrany kladiva ztrácí zpevňováním plasticitu a dochází ke vzniku trhlin. Zejména trpí hrany plosky kladiva které se mohou začít třepit. Pokud se takové kladivo neobrušuje, může být i nebezpečné.
Při naší výrobě kovářských kladiv jsme tuto skutečnost vzali v úvahu. Použili jsme legovanou konstrukční ocel (tř. 15), která je uzpůsobena cyklickému namáhání, je velmi jemnozrnná a oddolná proti únavovému poškození. Při kalení není sice dosahováno takové tvrdosti jako u výše popisovaných ocelí, ale to jsme nepovažovali za nevýhodu. Naší snahou bylo získat tvrdost pracovních ploch kladiv takovou, aby byla mírně nižší než je obvyklá tvrdost dráhy kovadlin, tedy přibližně pod 50HRC. Jsem přesvědčen, že taková tvrdost kladiva pro práci za tepla je zcela dostačující a navíc chrání pracovní plochu kovadliny před zbytečným poškozením. Vysoká houževnatost použité oceli navíc odstraní nebezpečí praskání pracovních ploch kladiva při dlouhodobém používání. Kladiv vyrobených z této oceli bylo prodáno více než 1500 kusů v různých velikostech. Předpokládám, že kováři kteří s nimi pracují jsou spokojeni.


Jiný problém je tvar používaného kladiva. Tady si netroufám svůj názor předkládat s takovou jistotou. Zejména proto, že sám nejsem aktivní kovář, ale také proto, že vyhovující tvar kladiva je do značné míry dán návykem pracovníka a konrétním druhem práce která v té které dílně převažuje. Při výrobě kladiv pro běžné kování (nikoli specielní tvarová kladívka) jsme vyšli z názoru, že je potřeba kladivo zkrátit a oko umíst tak, aby obě strany kladiva byly podobně těžké. Tím dojde ke koncentraci váhy a zmenšení točivého momentu, který se snaží kladivo při pohybu v ruce pootáčet. To ulehčí ruce při svírání násady.
Je ovšem pravda, že stará keltská kladiva, měla váhu soustředěnou jen na jedné straně, na straně oka nebyla žádná hmota. Strany plosky kladiva tak svoji vahou udržovala směr a táhla do úderu.
Je tedy zřejmé, že názor který jsme použili při tvarové konstrukci našeho kladiva (není to samozřejmě nic nového, ani to není naším objevem) není jediný správný a kladiva mohou být tvarována také zcela jinak.
Oproti našemu tvaru kladiva je zámečnické kladivo delší a bezesporu způsobuje pri dlouhodobé práci určitou nevyváženost z hlediska kroucení v dlani. Musí být tedy drženo větší silou. To je tedy při dlouhodobé práci namáhavější.

Věřím, že se k této problematice vyjádří ještě další kolegové.
Václav Hanton
Hanton
 
Příspěvky: 2
Registrován: pon 03. říj 2011 7:31:19

Re: kovářské kladivo

Příspěvekod Pedro » sob 11. led 2014 22:14:54

Zdravím,
kolega Hanton zde poskytl úplnou přednášku, a nelze jinak než souhlasit. Takže mohu pouze, s odstupem času, doplnit drobnosti. Ve staré učebnici kovářství (A. Jícha: Volné ruční kování pro 1. a 2. ročník OU ruční kovář, SNTL 1986) píšou, že pro výrobu kovářských kladiv se používá ocel s obsahem C=cca 0,5%, třídy 11600 (u této oceli to je 0,6% C) - jedná se o tzv. nelegovanou kalitelnou ocel. Ocelí 12060 se samozřejmě nic nezkazí, naopak; ale tato ocel je již primárně určena k dalšímu cementování a tepelnému zpracování, obvykle na namáhané hřídele, kde je třeba velká houževnatost a vysoká tvrdost např. do ložisek, apod. Po zakalení má být tvrdost činných ploch kovářského kladiva mezi 40 až 50 HRC - tedy žádná velká tvrdost - to je ovšem teorie, protože málokdo má k dispozici tvrdoměr podle Rockwella. Uvedená ocel nelze prokalit v plném průřezu, ale maximálně do hloubky 2 až 3 mm, což je OK, protože kladivu zůstává vnitřní houževnatost a při tom obstojná povrchová tvrdost. Kalení je jednoduché, do vody, nejprve se kalí nos a potom ploska. Je důležité ohřát na kalicí teplotu celé kladivo, s kladivem ve vodě pohybovat nahoru a dolů, aby byl přechod kalené části pozvolný. Aby kalená vrstva vlivem velkých vnitřních pnutí neodprýskla, napouští se po zakalení ihned vnitřním teplem - já doporučuji na přechod něco mezi zlatou a modrou barvou - tedy spíše menší tvrdost. Pomocná kladiva se obyčejně vyrábějí z nástrojové uhlíkové oceli, např. 19193, pro práci za vysokých teplot z legované, např. 19552, 19723. Tady už je patrný rozdíl mezi zámečničinou a kovařinou. Nástrojové ocele se však musí kovat opatrně, jinak ocel často praská, k dokonalému tepelnému zpracování už výheň obvykle nepostačuje a je nutné dodržovat přesné kalící a popouštěcí teploty a kalit v oleji nebo v proudu vzduchu. Co se týče vzhledu bych problém neřešil. Každý si zvykne na to "své" kladivo a na estetickém vzhledu moc nezáleží. Na trhu (ale i v kůlnách našich dědů a strýců) je veliký výběr kladiv všech možných tvarů, levných i drahých, a s většinou se dá dobře pracovat. U kovářského kladiva je až na výjimky nutné, aby hrany plosky i nosu byly řádně zaobleny a vše do hladka vybroušeno. Jsem přesvědčen, že hodně kovářských kladiv v našich amatérských kovárnách byla původně zámečnická a později upravená. Další možný rozdíl je v délce násady. 1,5 kg zámečnické kladivo má násadu klidně i 50 cm dlouhou, zatímco u kovářského je i 40 cm až až. Po 5 hodinách práce s 1,5 kg kladivem by násada stačila i 20 cm dlouhá - ruka umdlévá a posouvá se po násadě bezděčně k železu. Také by měla být u kovářského kladiva násada silnější, aby seděla v ruce i při dlouhodobé práci. Upřednostňuji jako materiál na násady dokonale vyschlý a lety souběžný jasan. Je pružný a nepřenáší až tak rázy do ruky. Doporučuji kladivo upevňovat hladkými ocelovými klínky; v případě nutnosti překování kladiva se klínky se zpětnými seky špatně vytahují a obvykle to končí zkracováním topůrka. V tomto případě se pevnost nasazení musí často kontrolovat, zejména když naproti stojí pomocník. Uvolněné kladivo se nesmí utahovat např. namáčením ve vodě; pouze větším klínem. Pozor: pomocná (tzv. nasazovací) kladiva se neklínují a je žádoucí, aby nebyla nasazena příliš pevně, aby nedocházelo k přenosu úderu přitloukacího kladiva do ruky kováře. Pokud bys měl zájem, napiš mi sem mejl a já ti tuto útlou knihu v pdf pošlu. Jsou v ní uvedeny rozměry kovářských a přitloukacích kladiv a ocelových palic (perlíků) včetně otvorů pro násady podle ČSN a mnoho dalších zajímavých věcí, které často, bohužel, dnešní odborná literatura "jako samozřejmost" nepopisuje. Čus, Pedro.
Pedro
 
Příspěvky: 8
Registrován: sob 30. lis 2013 19:25:32

Re: kovářské kladivo

Příspěvekod Jano » pát 16. kvě 2014 12:04:34

ahoj pošli mi tu knihu v tom pdf na email jendapeterka@volny.cz díks
Jano
 
Příspěvky: 1
Registrován: pát 16. kvě 2014 11:51:16

Re: kovářské kladivo

Příspěvekod Reidiwr » čtv 29. kvě 2014 21:47:28

Taky bych rád poprosil o .pdf soubor. Díky. Můj email je faro@seznam.cz
Reidiwr
 
Příspěvky: 1
Registrován: čtv 29. kvě 2014 21:45:20

Re: kovářské kladivo

Příspěvekod skylla » ned 17. srp 2014 0:40:16

Taky bych rad poprosil o zminenou knihu v pdf. Diky!
skylla@napismi.cz
Naposledy upravil skylla dne stř 27. srp 2014 14:21:15, celkově upraveno 1
skylla
 
Příspěvky: 3
Registrován: úte 05. srp 2014 10:08:58

Re: kovářské kladivo

Příspěvekod Tomina » úte 26. srp 2014 13:07:53

Zdravím a prosím také o zmíněnou knihu v .pdf. E.mail je marek.tomasek@centrum.cz. Předem díky.
Tomina
 
Příspěvky: 1
Registrován: pon 24. bře 2014 9:22:44

Re: kovářské kladivo

Příspěvekod MFENCE » čtv 02. říj 2014 17:38:11

Zdravim,

Kladiva jsou krasna zajimavost a prehrsel tvru :)
Sbiram je kde se da :) Poslal bych sem pak az teho bude vice nejake foto a prosim o pomoc s urcenim :)

Jinak jestli by byla nejaka litertura v PDF, budu moc rad : mfence@seznam.cz
MFENCE
 
Příspěvky: 3
Registrován: stř 24. zář 2014 21:39:43

Re: kovářské kladivo

Příspěvekod Juraj » stř 29. říj 2014 20:43:12

mohol by som dostať aj ja tu knihu? jurajbaleja@gmail.com ďakujem
Juraj
 
Příspěvky: 1
Registrován: stř 08. říj 2014 14:27:16

Re: kovářské kladivo

Příspěvekod kordox » pon 08. pro 2014 12:43:14

Nu zajímavé čtení, ale chtěl bych se optat jestli by nestačila ty zámečnické kladiva třebas popustit. Jsem amater a ceny některých kladiv tedy orig. kovářských jsou vcelku darda. Ještě bych se rád optal na kladiva třeba americká jsou tvarově jiná. Jestli má někdo nějakou praxi v čem mají výhodu či opak.
kordox
 
Příspěvky: 2
Registrován: pon 08. pro 2014 12:19:31

Další

Zpět na Kovářství



Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník